8.12.2012 Back to the HANOI

Rano nas opet budi Zdenduv budicek a jeho sprcha mi kazdy den doprava 15 minut navic valeni se v postylce je to super. Po snidani v google hotelu se vydavame na 2 kilometry vzdalene nadrazi kde na posledni chvili kupujeme banany, hodne bananu Zdenda se rozhodl, ze z nej bude opicka. Po chvili smlouvani, na ktere neni moc cas, ja velmi rychlym zpusobem usmernuji pani, ze za troje male bramburky ji fakt 90 korun nedam. Dostala 70 coz je taky spatny kauf, ale bylo mi to jedno usetrim jinde :).

Vlak se rozjizdi a kdybych vedel co me ceka, asi bych nenastoupil. Jizda mela trvat 3 hodiny, ale my vime ze trva 4 bohuzel. Po hodine jizdy citim, ze se zamnou hrne jidelni vozik a dostavam chut, budim Zdenka ten nema hlad, ale neodola, to se mi na nem libi. Neboji se a jde do toho se mnou.
Na jidlo se serviruje ryze jak jinak a k tomu maly kureci spalek od stehna, obalene smazene vajicko a asi neco z fazoli takovy obdelnik. Obed nic moc, davame su slofika a me zacinaji budit silene krece, Zdenda to nazval kontrakce. Bylo to tak spatne ze jsem na par minut mozna 20 ztratil i rec. Nevedel jsem co delat ponevadz vlak stal. A to by se ma wc nemelo chodit. Kontrakce chodi v pravidelnych intervalech, diky me zene, ze jsem mohl byt u porodu a vim jak je prodychavat. Pak to vzdy prestane a vraci se to o to z vetsi silou. Koukam smutne 10 minut na ubrousek, ktery mam pred sebou a nastava dalsi problem, mam jen jeden a dozvidam se ze Zdenda ma taky problem. No a aby jste si mohli zazitek poradne predstavit voetnamske vlaky nemaji toaletni papir na zachode.

Odhodlavam se a jdu na toaletu, kdyz se do ni dostanu a vidim to uz neni cesty zpet. Prkenko nahore nedrzi a ja mam problem par minut v cupeni me malem zabilo, ale dostavila se silena uleva z vykonane prace. To ze Zdenek slapl pred a na cestovani do hovna mi dalo sanci vse radne dokoncit, protoze na dverich visela rulicka toaletaku. Boze to byl pocit jako hrom.
Omamen cestou z WC se pro jistotu prastim do hlavy, abych vedel, ze to neni sen.

Jak jsem se vratil a vse povykladal memu sparing partnerovi zjistujeme, ze jsme nekolik dnu nevzali po ranu slivovici, velka chyba, vse dohanime a lijeme do sebe pod tlakem.
V danangu davame prochazku po plazi, kde byli super vlny. Byt slunicko, jsme v nich! Jeste zvladame chamske muzeum kde jsou sochy z My Sonu kde jsme byli na skutrech. Sochy jsou uzasne a i dost zachovale. Zdobily chramove komlexy jak z venku tak zevnitr.
Po kratkem zobani orisku a dvou pivech jedeme na letiste smer Hanoi.

Na bezpecnosti prepazce.me prekvapuje kdyz mi pan rika, ze mam v batohu nuz. Hned se mi rozsvitilo, ze tam mel Zdenda takovy pekny cerveny nozik. Radost mu napravuji tim, ze jsem pronesl aspon slivovici, kterou zabaveny nozik zapijime.

Let trva hodinku takze po chvilime stastne dosedame na maticku zemi. Na letisti ceka ridic, ktereho Zdenda domluvil za 15 dolaru jedeme asi 40 kilometru skoro hodinu.
Po ubytovani na pokoji 702 jdeme na neco na zub je uz pozde. Tak davame kebab a pivo a koukame na fotbal. Po chvili se odebirame na pokoj a jdeme na kute.

7.12.2012 HUE s Easy Riders

Rano nas nemilosrdne taha z postele domluvene dobrodruzstvi s panem BI a Cubou / nasi easy riders. Po rychle snidani jsme vyzvedli vonave pradlo. To nase uz bylo vazne - no radeji nic.

Nasleduje vraceni motorky, kde jsem se naucil uz i radit pred tim jsem mel scootera kde stacilo otacet pouze plynem.

Nasedli jsme s ridici, a ja vyfasoval Cubu, Zdenda pana BI, ktery uz jezdi 12 let.
Navstivily jsme mnoho mist- docela hodne hrbitovu, chramy, americky bunkr, vezeni U.S. Army, vesnici kde jsme zkouseli delat vonne tycinky a nekolik pagod. S Easy riders se loucime okolo 14 hodiny, celkem jsme najeli 40 kilometru. Vylet stal 12 dolaru na hlavu a 80 kc vstup do obrovskeho komplexu kde je pochovan cisar.

Bylo toho fakt hodne za 6 hodin a se Zdendou si rikame, ze jestli nam jeste nekdo ukaze nejakou pagodu, hrbitov ci pamatku dostane tecku mezi oci.

Pan BI nas vyvadi z omylu, ze Vietnamci jsou chudi.
Oni se snazi kazdeho natahnout a jak das penize z ruky mas problem. Na mne to zkousi porad. Nedas si pozor a hned se o par tisic dongu chudsi.

Kdyz vidime, kolik zde co stoji a kolik je hodnota tohoto zbozi, tak prichazime na to, ze turiste jsou doopravdy chodici bankomaty, ktere zivi mistni ekonomiku.
Dokazuje to i fakt, ze vietnamci maji uvnitr krasne domy a kazdy druhy vietnamec ma v ruce iphone. Coz porad nechapeme a zustane to asi neodhaleno.

Po sprse mirime do NINA CAFE, jak jinak nez na jidlo. Ja si davam zmenu a zkousim bolonske spagety, my friend ryzove nudle s hovezim a spolecne jdeme do steaku, ktery je oproti evropy tenky. Byla to jak jinak mnamka a vsechny 3 jidla byly fajn.

Zdenda by chtel rifle, tak se jdeme podivat, me iluze o nejake krasne kopii dzinu se rozplynuly hned po zjisteni, ze Vietnamci nosi velikost max. 28. Prekvapilo mne, ze ma problem i Zdenda se svou 32 no nic zklamani jdeme dal a vracime se na hotel.

K veceru si to opet davame kulecnik, ve kterem prohravam. Proto jdeme do Brown Eyes kde se nam minule libilo a maji drink 1 + 1. Dopadlo to podobne jako minule jen naopak Zdenda nema naladu po vcerejsi parbicce. Dali jsme nekolik rund ginu s tonikem. Beha kolem nas mraky mladych vietnamek a kazda se pta na to same. Naucili nas par frazi jako "Tôi me em lâm" pote se dozvidame, ze znamena neco jako jsem do tebe blazen. Hned piseme do denicku a rikame si ze to doma urcite pouzijene. Zdenda rozehrava hru, ze ja pry fotim do katalogu se spodnim pradlem a ze jsem model. Akorat dodal, ze uz jsem v duchodu, protoze mi narostlo brisko.:)

Videl jsem, zemistni hraji turnaj dvojic v kukecniku tak jsem se napsal na tabuli, ale hra byla rychla a skoncila spatne, ani ten maly vietnamcik co hral semnou, to nezachranil. Zdenda se odebral ven pred bar kde se seznamil s mistnimi pry Police, ale jak se ukazalo byla to ochranka z banky. Zdenda nedostal psa ani hada tak jdeme spat.

6.12.2012 Vlak do HUE

Neprsi, i kdyz podle predpovedi melo lit jako z konve. My uz ale mame listky na vlak, takze tesne pred desatou, jenom s hodinovym zpozdenim, nasedame do vlaku. Vagon vypada jako u nas pred 20-ti lety, jenom sedacky jsou polohovaci. Za priplatek. V ostatnich vagonech jsou drevene lavice. Ve vlaku to diky vlhku smrdi jako v dablove riti, ale po pul hodine si zvykame. Nebo nam to vypalilo cuchove bunky. Ve vagonu maji televize, ve kterych jede nejaky vietnamsky porad, ktery rve usi. Bal jsem se, ze to budou hrat celou 3-hodinovou cestu a ze si z toho v pulce prostrelime hlavu, ale nastesti to po cca 20-ti minutach vypli. Pred chvili kolem projeli hostesky s vozikem s jidlem a poradne ho nalozily jednomu paru vedle nas. Chteli jsme si dat taky, vonelo to zatracene dobre, ale holky mavaly rukou a zvatlaly "NOO, NOO, NOO". Asi se to jidlo musi objednavat dopredu. A tak se hladovi posouvame zhruba 30-ti kilometrovou rychlosti a uzivame si vyhled na pobrezi na jedne strane a hory na druhe. Kazdou chvili taky zastavime na nejakem nadrazi a do vlaku naskoci mistni prodejkyne s cetkama a jidlem. Zlutaci vedle nas si dali nejaky sliz zabaleny v bambusovych listech, ale na to s Martou nemame odvahu.

Je poledne, uz jsme meli byt v HUE, ale trcime uz tak pul hodiny v nejake zapadle dire. Podle pruvodciho budeme v HUE ve dve hodiny, nebo za dve hodiny. Vychazi to nastejno. Vlaky tady asi jezdi kyvadlove a my cekame, az se uvolni kolej. Secteno a podtrzeno, co se tyce nekomfortu cestovani, tak v tomto pripade dostavaji i Ceske drahy pekne na frak!

14:05. Konecne jsme v HUE! Hladovi vyrazime najit hotel a neco na jidlo. Drzime se rad v LONELY PLANET (mimochodem, Marta ji koupil ve Vietnamu za 1/2 bezne ceny, ale ukazalo se, ze je to kopie - obal udelany ve Photoshopu a vevnitr oskenovane listy) a ubytovavame se v GOOGLE HOTEL. Je levny, ale cisty, pekny pokoj, jenom snidane nic moc. Na jidlo jdeme zkusit doporucenou indickou restauraci OMAR KHAYYAM'S INDIAN RESTAURANT. Objednavame a delime se o tri jidla a vsechna jsou naprosto dokonala! Vietnamske jidlo je velmi dobre, ale v pouzivani koreni jsou mistri Indove! Jsme v sedmem nebi :)

Pred restauraci nas oslovuje Mr. BI a jeho kolega CUBA - clenove mistnich EASY RIDERS. Domlouvame s nimi vylet na zitra a pujcujeme motorku na vecer za neuveritelne $3, abychom mohli jeste trochu pojezdit po meste. S Martou za sebou na slabe motorce se propletam provozem hbyte asi tak jako stary autobus bez jednoho kola, ale je sranda. Gurmanske hody zavrsujeme v kavarne NINA CAFE u vyborne kavy a palacinek s bananem a papajou.

Jeste si dopravam pulhodinovou FOOT MASSAGE. Vsichni maji srandu z mych velkych noh. Masiruje me primo majitelka a masaz je fakt uzasna - chvilemi z toho mam az husi kuzi (opravdu to bylo jenom od palcu po kolena :) ). Se zamerem dat si pred spanim jeden drink v nejakem mistnim baru navstevujeme BROWN EYES BAR. Z jednoho drinku se stava super party a oproti planu jdeme spat opet az po pulnoci.

HAI BA TRUNK!

5.12.2012 Mramorove Hory aneb Zkurvenej den

Rano jsme cekali, ze se vzbudime do spatneho pocasi, ale rano nas prijemne prekvapilo slunicko. Tak jsme se odubytovali z hotelu, vzali krosny a jeli si uzit posledni slunce, protoze podle mraku se pocasi melo zhorsit.

Cestou se nam stal opět zažitek, že bych až někdy řekl, že je to schvalně, ale Zdendova píchlá pneu sranda nebyla. Ve Vietnamu je super ze na 100 m2 je 50 restauraci a 50 opraven. Takze jsme par metru odtlacili do servisu a za 15minut bylo hotovo, zaplatili jsme 150 tisic. A mohli vyrazit, v servisu se jeste Zdenek seznamil s chlapiky co koupili na jihu motorky za 5000, a jedou jak top gear z jihu na sever. Koukali jsme, protoze uz vime, ze to nebude lehke, ale zazitku budou kluci plni az do konce zivota.

Na plazi byly celkem velke vlny tak jsme se nechali unaset a dali si po Tigerovi - mistni pivo.

Po hodine a pul jsme se sbalili a vyrazili smer Mramorove hory, cesta vedla kolem palacu a resortu, kde nektere uz staly, a dalsi budou stat za par let. Viz. par foto nize. Dostali jsme se na Mramorove hory kde svistela jedna flexka za druhou, zpracovavaji tady mramor do vsech moznych okras, sochy, lvy, zelvy, slony, naramky a spousty dalsich. Po mistni polevce a par kousku cervenych a zelenych papricek (samozrejme ostrych jako cert) jsme se vydali na nekolika hodinovou turu po hore plne chramu, jeskyni a chodbicek. Je zajimave, ze ty male mrdky jak jim se Zdendou odborne rikame umi zkopirovat cokoliv, od usiti saka pres kopii vsech motorek co ti jezdi. Oni by snad zkopirovali i mne kdyby to slo. :)

Na Hore meli krasne lavicky a zabradli, ovsem lavicky s napisem coca cola a zabradli imitujici drevo, byl zelezo beton. Nicmene zazitek super opet prikladame fotky.

Delal jsme si srandu, ze by mohlo prset, at je czech gear se vsim vsudy, jak se stava, co chces, aby se ve Vietnamu splnilo, to si musis prat. Jak jsme byli na vrcholku zacalo trochu prset, ale vitr to rozehnal.

Po štastném prijezdu do Danangu jsme dostali hlad a chteli jet do Čamskeho muzea. Zdenda navrhoval nekolik restauraci, ale mne se nelibily, kdybych vědel co po tom příjde tak bych se najedl tam kde jsme byli.

Vydali jsme se do muzea a do restaurace z pruvodce Lonely planet. Provoz začal brutálně houstnout a do toho začal muj vysněný déšt po chvili jízdy nebo spíš bloudeni jsme to vzdali a obrovským houfem milionu skutru jeli zpět. Už tak hustý provoz ještě zhoustnul a prujezd krizovatkou byla fuška.

Dostali jsme se do hotelu, vratili skutry, a rozhodli, se ze po neuspechu sednem na vlak a pojede do cca 100 vzdáleneho HUE. Na recepci jsme doplatili skutry.  A domluvili taxika za 4 dolary na vlakač. Bylo nam divne ze jedeme strasne dlouho, taxikar po nas chtel vice penez, my mu je nechteli dat.

Za par minut nam mel jet vlak. Bohuzel nebyly listky tak jsme koupili az na rano. Paní na stanici nam prelozila proč se ten malej taxikař tak rozciluje, nemohl jet pres most tak jsme platili vice.

Rekli jsme si, ze se pujdeme konecne najist a najit hotel. Jidlo jsme nasli hned jak jinak na to jsme oba odbornici dali si pul kaceny a kopec ryze. A vydali se hledat pred vybraný hotel po dlouhých miutách chozeni a ptani se mistních lidí jsme to opet museli vzdat. Zasli jsme na hotel, hned vedle nadrazi, mame super pokoj. Zespodu hraje svatba a z ulice sileny ramus od aut. No jdeme spat a zitra se tešíme co nás čeká v novem meste.