5.12.2012 Mramorove Hory aneb Zkurvenej den

Rano jsme cekali, ze se vzbudime do spatneho pocasi, ale rano nas prijemne prekvapilo slunicko. Tak jsme se odubytovali z hotelu, vzali krosny a jeli si uzit posledni slunce, protoze podle mraku se pocasi melo zhorsit.

Cestou se nam stal opět zažitek, že bych až někdy řekl, že je to schvalně, ale Zdendova píchlá pneu sranda nebyla. Ve Vietnamu je super ze na 100 m2 je 50 restauraci a 50 opraven. Takze jsme par metru odtlacili do servisu a za 15minut bylo hotovo, zaplatili jsme 150 tisic. A mohli vyrazit, v servisu se jeste Zdenek seznamil s chlapiky co koupili na jihu motorky za 5000, a jedou jak top gear z jihu na sever. Koukali jsme, protoze uz vime, ze to nebude lehke, ale zazitku budou kluci plni az do konce zivota.

Na plazi byly celkem velke vlny tak jsme se nechali unaset a dali si po Tigerovi - mistni pivo.

Po hodine a pul jsme se sbalili a vyrazili smer Mramorove hory, cesta vedla kolem palacu a resortu, kde nektere uz staly, a dalsi budou stat za par let. Viz. par foto nize. Dostali jsme se na Mramorove hory kde svistela jedna flexka za druhou, zpracovavaji tady mramor do vsech moznych okras, sochy, lvy, zelvy, slony, naramky a spousty dalsich. Po mistni polevce a par kousku cervenych a zelenych papricek (samozrejme ostrych jako cert) jsme se vydali na nekolika hodinovou turu po hore plne chramu, jeskyni a chodbicek. Je zajimave, ze ty male mrdky jak jim se Zdendou odborne rikame umi zkopirovat cokoliv, od usiti saka pres kopii vsech motorek co ti jezdi. Oni by snad zkopirovali i mne kdyby to slo. :)

Na Hore meli krasne lavicky a zabradli, ovsem lavicky s napisem coca cola a zabradli imitujici drevo, byl zelezo beton. Nicmene zazitek super opet prikladame fotky.

Delal jsme si srandu, ze by mohlo prset, at je czech gear se vsim vsudy, jak se stava, co chces, aby se ve Vietnamu splnilo, to si musis prat. Jak jsme byli na vrcholku zacalo trochu prset, ale vitr to rozehnal.

Po štastném prijezdu do Danangu jsme dostali hlad a chteli jet do Čamskeho muzea. Zdenda navrhoval nekolik restauraci, ale mne se nelibily, kdybych vědel co po tom příjde tak bych se najedl tam kde jsme byli.

Vydali jsme se do muzea a do restaurace z pruvodce Lonely planet. Provoz začal brutálně houstnout a do toho začal muj vysněný déšt po chvili jízdy nebo spíš bloudeni jsme to vzdali a obrovským houfem milionu skutru jeli zpět. Už tak hustý provoz ještě zhoustnul a prujezd krizovatkou byla fuška.

Dostali jsme se do hotelu, vratili skutry, a rozhodli, se ze po neuspechu sednem na vlak a pojede do cca 100 vzdáleneho HUE. Na recepci jsme doplatili skutry.  A domluvili taxika za 4 dolary na vlakač. Bylo nam divne ze jedeme strasne dlouho, taxikar po nas chtel vice penez, my mu je nechteli dat.

Za par minut nam mel jet vlak. Bohuzel nebyly listky tak jsme koupili az na rano. Paní na stanici nam prelozila proč se ten malej taxikař tak rozciluje, nemohl jet pres most tak jsme platili vice.

Rekli jsme si, ze se pujdeme konecne najist a najit hotel. Jidlo jsme nasli hned jak jinak na to jsme oba odbornici dali si pul kaceny a kopec ryze. A vydali se hledat pred vybraný hotel po dlouhých miutách chozeni a ptani se mistních lidí jsme to opet museli vzdat. Zasli jsme na hotel, hned vedle nadrazi, mame super pokoj. Zespodu hraje svatba a z ulice sileny ramus od aut. No jdeme spat a zitra se tešíme co nás čeká v novem meste.